Zásady použití antibiotik u zvířat

Právě nyní – kdy je ve veterinární i humánní medicíně enormní nedostatek antibiotik je potřeba zdůraznit, jak moc jsou antibiotika a jejich užívání ohrožená a zároveň potřebná. Mnoho majitelů domácích mazlíčků si neuvědomuje, jak závažného problému se dopouští, pokud nedodržuje přesnou medikaci předepsanou veterinářem! Ve veterinární ordinaci se denně lékaří potýkají s nezodpovědnými majiteli, kteří si neuvědomují riziko dopadu na celé lidstvo (ano, bohužel nepřeháníme). Rádi bychom vám připomněli, jak a na co se správně mají antibiotika užívat, kdy je na ně vhodná doba a proč se jejich terapie nesmí podceňovat.

Co jsou antibiotika?

Jedná se o léčiva, která působí proti bakteriálním původcům, způsobující zánět. Buď zapříčiní rovnou jejich smrt a nebo zamezí jejich množení. Některá antibiotika fungují dobře i proti houbám a parazitickým prvokům. Víte, že roku 1928 Alexander Fleming objevil první penicilinové antibiotikum? Od té doby se však antibiotická řada velmi široce rozrostla a díky tomu dnes máme několik antibiotických skupin a nespočet konkrétních antibiotik s různým polem působnosti. Díky Bohu! Jenže… Pokud se nebude dodržovat správné užívání, můžeme o tak širokou škálu léčiv pomalu postupem času přijít… a to pak bude velký problém i pro nás, pro lidi, nejen pro zvířata.

Je důležité si uvědomit, že antibiotika nezabírají na virové infekce (chřipka, koronavirová infekce, sezónní nachlazení)!

Způsob užívání antibiotik

Způsob užívání závisí na veterinárním lékaři a typu infekce. Některé druhy antibiotik, jako jsou, zejména širokospektrální druhy se užívají u zvířat dvakrát denně, po dvanácti hodinách (např. Amoksiklav, Noroclav, Synulox, Cladaxxa, Clavaseptin, Ciplox, Entizol a další). Opravdu je potřeba dodržet jejich dávkování, protože po překročení hodinového okna v krvi dojde k poklesu hladiny účinné látky a pak nastává chvíle pro bakterie, které si mohou udělat rezistenci na dané antibiotikum a nebo se pomnoží ve větší míře. Některé druhy antibiotik se mohou užívat jen jednou denně, po dvaceti čtyřech hodinách (např. Enroxil, Aristos, a další). Ve veterinární medicíně mámě možnost i tzv. depotních antibiotik, která se aplikují injekčně a působí v rozmezí dvou dnů až dvou týdnů. Záleží na druhu léku a samozřejmě závažnosti bakteriální infekce.

Možné nežádoucí účinky:

• nevolnost - zvracení,
• průjem,
• alergická reakce - otoky,
• vyrážka - kopřivka,
• zvýšený příjem pití,
• nechutenství,
• apatie, snížená aktivita.

Můj pes po antibiotikách zvrací, co s tím?

Pokud má váš chlupatý parťák citlivější trávení, může se stát že mu antibiotika nemusí dělat dobře. Pokud se tak stane, ihned volejte veterinárnímu lékaři aby se vyřešila možná alternativa léku! V žádném případě antibiotika sami nevysazujte!! Zaděláte tak svému miláčkovi na problém a pokud se infekce nedoléčí, vrátí se, v horší podobě a poté ta samá antibiotika nemusí fungovat (a to úplně tedy nechceme). Vyzkoušejte variantu, podat léky vždy po jídle – neměly by tolik dráždit zažívání.

Pokud pozorujete průjem u zvířete, kontaktujte veterináře, někdy je potřeba doplnit probiotika – ty můžete nasadit i bez porady s lékařem, některá jsou volně prodejná, ta kvalitnější seženete na veterině. Antibiotika totiž zabíjejí i ty zdravé mikroorganismy, která nám i zvířatům osídlují střeva a podílejí se na mikrobiálním trávení – pokud se rozhodí střevní mikroflóra, může dojít k průjmovitému stavu. Náchylní jsou k tomu mláďata a senioři. Probiotika by měli podávat s několikahodinovým odstupem (2-3 hodin minimálně) od antibiotik.

Mohu ATB bezdůvodně vysadit, když je zvíře už dobré?

Rozhodně ne! Už jsme si vysvětlovaly případné dopady… buď se může infekce za pár dní až týdnů vrátit a může vás i vašeho parťáka více potrápit a nebo může dojít k tomu, že konkrétní léky již nebudou účinné. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, volejte veterináři. I přesto, že se zvíře cítí po dvou až třech dnech užívání o sto procent lépe neznamená to indikaci k vysazení léků. Naopak! Léky se musí užívat ještě minimálně 4-5 dní po zlepšení stavu.

To samé platí i o opaku, pokud vám zbyly doma tabletky (což by samozřejmě neměly!), nikdy je psovi ani kočce nenasazujte bez přechozí konzultace s lékařem…Může se jednat o infekci virovou, kterou vy od té bakteriální nemusíte rozeznat. Takže antibiotika se nasadí na virového původce a jsme opět u toho – nebudou fungovat.

Probiotika jsou vhodná pro obnovu střevní mikroflóry právě po léčbě ATB.

Rezistence bakterií

Ta je velmi nebezpečná, zejména z hlediska budoucnosti. Mluvíme o té druhé, sekundární rezistenci, kterou si budujeme špatným podáváním antibiotik. Některé bakterie, mají totiž primární rezistence, protože jsou schopné si vytvořit vlastní látky, díky kterým na ně některé druhy antibiotik nefungují. Naštěstí jsou zase tyto bakterie citlivé na další druhy antibiotik, pro jejich zničení. Problémem nemocničního prostředí mohou být zmutované bakterie, které mají tzv. multirezistenci, což je stav, kdy jsou rezistentní na jednotlivé druhy antibiotických kmenů, na které by vůbec být odolné neměly.

Dbejte, prosím, na efektivní a správné podávání antibiotické clony u vašich zvířat i vás samotných, jedině tak budeme všichni zdraví.

Další články na téma veterinární péče

• Nebezpečí plísňových onemocnění PET králíčků,
• Tukové bouličky alias lipomy. Jsou pro psy a kočky nebezpečné?
• Vyšetření štítné žlázy u psů a koček,
• Rakovina kůže u psů,
• Addisonova choroba u psů?
• Psí stařecká demence (CCD)