Československý vlčák

  Československý vlčák

v originále:
Czechoslovak wolfdog

Původ.Vznik historie tohoto plemene se datuje od roku 1955, kdy se Ing. Karel Hartl začal zabývat křížením karpatského vlka s německým ovčákem. Zpočátku bylo křížení prováděno jako vědecký experiment. O pár let později se však zrodila myšlenka vyšlechtit nové plemeno a cílem chovu bylo a je zachovat vlčí vzhled, zdraví a přitom upevnit povahové vlastnosti pracovního psa.První kříženci vlčice Brity a německého ovčáka Cézara z Březového háje se narodili 26. května 1958 v Libějovicích. Celý projekt byl poměrně velkoryse koncipován. Štěňata byla pečlivě sledována, vychovávána v různém prostředí, byly zkoumány jejich předpoklady k výcviku. V dospělosti byla znovu spojována s nepříbuznými německými ovčáky, takže s každou generací klesal podíl "vlčí krve" až na 6,25 % ve čtvrté filiální generaci. Tak mohly být porovnávány anatomické znaky, fyziologické vlastnosti i charakteristické prvky v chování zvířat nejen mezi vlkem, psem a jejich kříženci, ale i mezi jedinci na různých úrovních křížení. Štěňata první generace se vzhledem i chováním podobala vlku. Jejich výchova byla obtížná, výcvik byl sice možný, ale výsledky stěží odpovídaly vynaloženému úsilí. Vlčice Brita pak dala ještě základ druhé linie, po spojení s německým ovčákem Kurtem z Václavky. Třetí linie vznikla spojením vlka Arga a feny německého ovčáka Asty z SNB. V roce 1977 byla kříženka 3. generace Xela z pohraniční stráže kryta vlkem Šarikem, Šarik pak nakryl ještě fenu Urtu z pohraniční stráže. Poslední přilití krve vlka se uskutečnilo v roce 1983. Vlčice Lejdy ze ZOO Hluboká dala vzniknout poslední linii nově šlechtěného plemene a otcem štěňat se stal německý ovčák Bojar von Shottenhof.V roce 1982 byl československý vlčák uznán tehdejším Federálním výborem chovatelských svazů ČSSR jako národní plemeno.

Povaha.Československý vlčák je velmi aktivní pes, k cizím nedůvěřivý, hodící se pro výstavy i služební výcvik. Výcvik je však obtížnější než u německého ovčáka a ortodoxní výcvikáři si toto plemeno pořizují málokdy. U ČSV jak se někdy československému vlčáku říká, převládá takzvané „účelové chování“, což znamená, že bezduché opakování cviku po něm budete požadovat marně.Vyniká však velikou vytrvalostí, odolností vůči nepříznivému počasí a schopností samostatně jednat. Věrnost pánovi a smečce je téměř příslovečná a určuje také výběr plemene. Pokud se nebudete moci psovi plně věnovat a nepředpokládáte, že o něj budete moci pečovat po jeho celý, poměrně dlouhý život, nepořizujte si toto plemeno. Zvířata si špatně zvykají na nového majitele a změnou velmi trpí. Československý vlčák je i oblíbeným psem výstavním a v poslední době vzrůstá jeho popularita zvláště v zahraničí.

Temperament.Československý vlčák je velmi inteligentní pes, který se rád a rychle učí novým povelům.Pokud hledáte parťáka na dlouhé výšlapy, jsou českoslovenští vlčáci tím pravým plemenem pro vás. Jsou silní, vytrvalí a oddaní, proto dokáží neúnavně stát po vašem boku. Jejich energie je téměř bezedná.Budí přirozený respekt.

Charakteristické rysy.Typická pro ČSV je houpavá, prostorná chůze s vlčím vzezřením, ocasem neseným dolů a skloněnou hlavou. Dokáží uběhnout až 100 km a příliš se u toho nevyčerpat. Mají uhrančivé, šikmé, světle žluté oči. Nemívají agresivní projevy ani sklony, ale se svou velikostí mohou někdy z neohrabanosti ublížit. V přítomnosti dětí je vždy dobré mít je pod dozorem.

Zaměnitelná, příbuzná plemena. Blízký příbuzný se společnými znaky je Saarloosův vlčák.

• Velikost. Velké plemeno.
• Hmotnost. 30-35 kg.
• Výška v kohoutku. 60–70 cm.
• Délka života. 13 - 16 let.
• Srst. Dlouhá a hustá.
• Země původu.Československo.
• Skupina FCI. 2 Plemena ovčácká, pastevecká a honácká.
• Sekce FCI. 1Ovčácká a pastevecká plemena (s pracovní zkouškou).