Myasthenia gravis u psů

Zveřejněno před 3 měsíci v kanálu náš blog

Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění psů, jehož příčinou je porucha přenosu vzruchu mezi nervem a svalem v oblasti nervosvalové ploténky. Jak ho léčit a jak se mu případně vyhnout se dozvíte v dnešním příspěvku.

Toto zákeřné onemocnění s ošklivým názvem neznačí nic dobrého. Ale naštěstí se nejedná o tak časté onemocnění, i přesto je potřeba o něm vědět a případné příznaky u vašeho parťáka odhalit včas. My vám v dnešním článku prozradíme, o jaké onemocnění se jedná a jaké jsou možnosti léčby. Zajímá vás, jaká plemena mají ke vzniku myastenie predispozici? Tak čtěte dále! Mimochodem … Víte, že toto onemocnění je běžné i u lidí?

Co je myasthenia, proč je nebezpečná?

Jedná se o autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu psů (u koček se vyskytuje vzácně). Nedostatek specifických receptorů způsobuje narušení signálů mezi nervy a svaly, což vede k svalové slabosti v různých částech těla. Jedná se o poruchy přenosu na tzv. úrovni nervosvalové ploténky. Není tak ojedinělé, je spíše velmi obtížně toto onemocnění dobře odhalit a zdiagnostikovat. Existuje vrozená forma a získaná forma, která je mnohem složitější na adaptaci jak zvířete, tak i majitele. U vrozené formy zvířata bohužel nepřežívají jeden rok svého života.

Ochabnutí svalů je velký problém zejména pro zachování fyziologických životních funkcí jako je dýchání, polykání, svobodný pohyb, vyprazdňování a další. Vlivem myastenie vzniká velmi často rozšíření jícnu (tzv. megaesophagus), což představuje existenční problém zvířete. Jícen je svalový trubicovitý orgán, který posouvá krmivo směrem k žaludku včetně tekutin. Pokud má pes megaesophagus, jícen ztrácí svalový tonus, zvětší se a nemůže fungovat správně. Navíc dochází k respirační pneumonii a následné infekci, vlivem vdechování tekutin či potravy.

Získaná myasthenia gravis může také způsobit, že se u některých psů vytvoří nádor brzlíku. U lidí v humánní medicíně je běžné tento typ nádoru endoskopicky odstranit, předpokládá se výrazné zlepšení příznaků s odstupem času.

Víte, jak funguje fyziologický nervosvalový přenos?

Každý sval v těle je inervován vlastním nervem. Z centrální nervové soustavy se po nervovém vláknu vzruch šíří v podobě elektrického impulsu, a ten musí „přeskočit“ na cílový sval, aby vykonal svou funkci. Nerv není se svalem však spojen přímo, ale právě přes zmíněnou ploténku, kterou si představte jako mikro štěrbinu, ve které dochází k určité chemické reakci. Z konce nervového vlákna je vyslán tzv. acetylcholin, který funguje jako jakýsi přenašeč, který překonává vzdálenost ploténky a naváže se na tzv. acetylcholinový receptor na druhé straně, tzn. na sval. Spustí se lavina signálu a kosterní svalovina se začne pohybovat. U myastenie je tento přenos narušen a nefunguje tam tak nervosvalový přenos. U získané formy dochází, skrze poruchu imunitního systému k vytváření autoprotilátek právě proti acetylcholinovým receptorům.

Existuje plemenná predispozice pro tuto vrozenou vadu u teriérů, jezevčíků a španělů. Objevuje se do pár měsíců po narození. Majitelé si všímají špatné pohyblivosti u štěňat a dalších příznaků. U větších plemen jako jsou retrívři, dogy, akity, ohaři a novofoundladsští psi bývá myastenie získaná a zjišťuje se v pozdním věku okolo 4. nebo 9. roku života. Výskyt však není ojedinělý ani u kříženců.

Znázornění nemoci.

Příznaky

Nejčastějšími postiženými oblastmi jsou svaly jícnu, hltanu a obličeje. Důležitým znakem je typické kolísání příznaků.

• Zvýšená unavitelnost, slabost, neochota k pohybu.
• Paréza všech končetin (po větší zátěži).
• Anomálie při polykání během příjmu potravy.
• Výrazné slinění.
• Abnormální štěkání (změna hlasu, snížená intenzita až nemožnost štěkání).
• Nespavost.
• Dechové obtíže.
• Celkově nervové příznaky.
• Často vzniká tzv. megaesofagus (rozšíření jícnu), regurgitace a následná aspirační pneumonie.

Diagnostika

Není složité její provedení, ale spíž diagnostika onemocnění samotného, dle anamnézi majitelů. Příznaky onemocnění mohou být podobné akutním mozkovým příhodám zejména u starších psů.

• Provádí se odběr séra a v akreditované laboratoři se stanovují v séru protilátky proti acetylcholinovým receptorům. Vyšetření trvá pár dní (2-5) v závislosti na laboratoři.
• Doplňkovým vyšetřením bývá elektromyografie na specializovaném pracovišti.
• Současně by mělo proběhnout CT vyšetření a RTG vyšetření hrudníku pro vyloučení onkologických obtíží v rámci pohybového aparátu či jiného onemocnění páteře.
• Může být patrná hyperplazie brzlíku.

Terapie

Onemocnění lze řešit, ale pouze udržovací terapií, což znamená, že se medicína zaměřuje na projevené příznaky a snaží se pacientovi zlepšit kvalitu života, z čehož vyplývá, že toto autoimunitní onemocnění je nevyléčitelné.

Pacientovi se podávají imunosupresivní léky (kortikosteroidy – např. prednison, methylprednisolon) pro potlačení imunitního systému. Pro myastenii se používají látky skupiny tzv. parasympatomimetik, které se používají pro kontrolu svalové slabosti, nekoordinovaný pohyb a celkově zmírňují příznaky tohoto onemocnění (lék zvaný Mestinon). Pacienta je však nutné hlídat a vídat častěji na veterinárních kontrolách, protože tyto léky mají nežádoucí účinky, i přesto jejich nasazení stojí za to, zlepšit Vašemu parťákovi aktivní život. Dále většinou dochází i ke zhoršení příznaků prvních pár týdnů po nasazení medikace, je však potřeba vydržet a nevysazovat léčbu, protože poté dochází k opětovnému zlepšení.

Psa postiženého touto nemocí je dobré krmit ve zvýšené pozici.

Domácí prostředí a obecné doporučení

Pro psa s diagnostikovanou MG je důležité dodržovat několik opatření:

• Krmit ve zvýšené pozici, aby se jícen a krk nemusel ohýbat a potrava nemusela překonávat gravitaci u tak namáhaných svalů. Platí i pro misku s vodou.
• Je lepší krmit velké kusy vlhké potravy aby bylo zabráněno vdechnutí, např. granulí.
• Pokud se vám vyskytne v chovu jedinec s takovýmto onemocněním, je dobré nechat podrobit chovné jedince genetickému vyšetření.
• Dodržujte pravidelné každodenní podávání medikací.
• V případě dechových obtíží ihned vyhledejte veterinární pohotovost.

Onemocnění má charakter autosomálně recesivní, při genetickém vyšetření se chovatel dozví zda má psa zdravého, nemocného nebo přenašeče. Toto vyšetření je přínosné zejména pro chovatelské stanice, které mají možnost genetická onemocnění eliminovat správným poskládáním chovných párů. Dnes máme k dispozici genetické testy pro plemena labrador, zlatý retrívr, Jack Russell a Parson Russell teriér a starodánský ohař.