Jezevčík – krátké nohy, dlouhé tělo i rozum

Historie krátkonohého plemene

Nejranější zmínky o existenci krátkonohých psíků s dlouhým tělem pochází už ze Starého Egypta, kde bylo nalezeno jejich vyobrazení na rytinách a soškách. Nejednalo se ovšem o konkrétní psí plemeno, které by mělo svoje pojménování.

Konkrétnější zmínky o plemeni nápadně podobající se dnešním jezevčíkům najdeme v období kolem 15. století. A následně se objevují poznatky o této rase konečně i v Německu, které je považováno za jeho domovinu. Jejich obliba v této zemi je nevídaná. A také někdy v tomto období dochází ke křížení hladkosrstého typu se „španělem“ a vzniká dlouhosrstá, městská varianta tohoto plemene. Dle nynější klasifikace rozeznáváme jezevčíky hladkosrsté, dlouhosrsté a hrubosrsté. Aby to nebylo tak jednoduché, dělíme je navíc i dle velikosti na standardní a králičí nebo trpasličí.

Jak už bylo zmíněno, Německo bylo pro jezevčíky zemí zaslíbenou, a proto ani není divu, že zde vznikl první a nejstarší chovatelský spolek těchto roztomilých psíků, a to roku 1888. Jeho hlavním posláním bylo norování neboli vyhánění zvěře z jejich příbytku pod zemí.

Dle standardu kynologické společnosti FCI spadají tito psi do skupiny Jezevčíci. V Čechách byl první samostatný klub pro tuto rasu založen roku 1937, a nyní všechny variety plemene jezevčík zastřešuje Klub chovatelů jezevčíku České republiky.

Štaflík nebo Špagetka?

Samozřejmě, že Špagetka. Dlouhé tělíčko na krátkých nožičkách. Pro někoho neexistuje nic roztomilejšího, pro jiného komický pes. Tělo i nohy jsou ovšem dobře osvalené se souměrně protáhlou hlavou se zvídavými očky mandlového tvaru, ve kterých se zračí nejen inteligence, ale i šibalství. Ouška jsou široká, dole zaoblená, svěšená dolů. Přes své krátké nohy, jsou psi této rasy poměrně dost rychlí a mrštní. Takže nepodceňovat a nesoudit podle vzhledu.

Osrstění rozdělujeme do 3 typů. Hladkosrstí s krátkou, lesklou a heboučkou srstí, která nevyžaduje nijak náročnou údržbu a líná 2x za rok. Dlouhosrstí mají nádherně hedvábně lesklou a mírně zvlněnou srst, líná stejně tak 2x za rok a vyžaduje vyčesávání. A nakonec drsnosrstí s kratší srstí hrubého charakteru na dotek. Vyžaduje trimování alespoň 2x ročně a pozor na časté mytí šamponem, není pro tento druh kožichu vhodné. Barevné varianty jsou červené, žluté nebo červenožluté, anebo v kombinaci černé s hnědou u drsnosrstých pak jsou zastoupeny barvy suchého listí a divokých prasat.

Hmotnostně se od sebe liší dle typu. Standardní typy jsou těžké do 9 kg, ty králičí nebo trpasličí pak do 4 kg. Výška není standardizovaná.

Dlouhosrstí, drsnosrstí, hladkosrstí. Tři typy osrstění

Tvrdohlavý přítel člověka

Jezevčíci byli původně vyšlechtění k norovaní a tomu také odpovídají jejich povahové vlastnosti. Jelikož při vyhánění zvěře z nory je pod zemí odkázán sám na sebe, musí se také samostatně rozhodovat a spolehnout se také jenom na svoje schopnosti. Z toho pramení jejich hlavní povahové rysy, a to určitá svéhlavost, velké sebevědomí a dominantnost. Ve spojení s velkou inteligencí je to vražedná kombinace. Proto potřebuje od počátku důsledný výcvik, se stanovením hranic, kam už nemůže. Výchova ovšem musí být laskava, bez nátlaku. Jako rovný s rovným. Velmi důležitá je včasná socializace s ostatními psy i cizími lidmi. Jen tak předejdete zbytečným potyčkám, díky svým loveckým genům si totiž opravdu dovolí i na kdejakého násobně většího protivníka.

Dodneška se velmi dobře uplatňuje při mysliveckém výcviku, který ho navíc nesmírně baví. Bude také aktivním hlídačem vašeho obydlí a veškeré nepravosti bude hlásit pronikavým štěkotem, někdy možná i aktivním zákrokem vůči nezvané návštěvě. Co se obydlí týká bude mu vyhovovat jak rodinný domek, tak i menší byt. V případě domu se zahradou ovšem nezapomínejte, že je to pes společenský, který vyžaduje projevy lásky své rodiny a pouze venku šťastný nebude.

Díky správné socializaci bude dobře vycházet i s malými členy své rodinné smečky. Jen je nutný dozor, úplný flegmatik to není a dokáže se v případě nekomfortu i ohnat se. Nejpřátelštější ze tří variant je dlouhosrstý jezevčík. I když výjimky, které potvrzují pravidlo jsou všude.

Jezevčíci mají sklony k nadváze

Zdraví

I když jezevčíci obecně patří k plemenům s dlouhou životností, můžou mít své specifické zdravotní problémy. Už při pohledu na jeho stavbu těla je jasné, že takto dlouhá páteř je náročnější na provoz. Velmi důležité je proto dbát již od štěněčího věku na správný pohyb, kdy by se mělo vyvarovat zbytečným seskokům z výšek nebo časté chození po schodech. Předejdete tak možnému ochrnutí.

Jezevčíci jsou také velmi náchylní k nadváze, což může následně opět přispívat k problémům s páteří, ale i končetinami. Výživa proto musí vždy odpovídat jeho věku a fyzické aktivitě, kterou vykonává. S pamlsky taky pozor. Kvalitní granule proto vždy pečlivě vybírejte a nepřekračujte denní doporučenou dávku, včetně odměn při výcviku.

Které plemeno je pravé pro vás?

• Stafordširský bulteriér – hodný bulíček se vzezřením bojovníka
• Zlatý retrívr – pes se zlatou srstí i zlatým srdcem
• Jack Russel Teriér – pes na baterky
• Leonberger – obr s něžnou duší
• Border kolie – živel, který nikdy nemá dost