Německá doga – světový rekordman

Historie největšího plemene

Dogovití psi byli známi již od starověku, a to od Mezopotámie až po Čínu. Souhrnně se označovali jako tibetské dogy. Díky svým tělesným proporcím byli předurčení k ohlídání dobytka nebo naopak lovu velkých zvířat jako jsou tur nebo jak. I proto se pro ně vžilo také označení "býkohryzové a štváči".

Postupně, jak se dostávali dál do světa, docházelo k jejich křížení s místní populací psů, zejména chrtovitými, a tím i ke změně využití. V Evropě v období 16. – 17. století se tak dogy staly oblíbeným plemenem při dvorech německé šlechty, která je využívala při lovu na vysokou, ale zároveň i jako psa společníka.

U psů se vzezřením dogy v té době platilo více než jinde „Jiná ves, jiný pes“. Psi se vyskytovali v různých oblastech, v různých barevných varietách a s jinými exteriérovými znaky a také s různým místním pojmenováním. To vedlo na konci 19. století ke snaze toto plemeno sjednotit. A tak kolem roku 1880, v Berlíně, zástupci aktivních chovatelů definovali základní standardy plemene a jednotný název německá doga. Dnešní zařazení dle klasifikace FCI je Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi.

Německé dogy byly velkou láskou jednoho z nevýznamnějších politiků 19. století, Otto von Bismarcka. S jejich chovem započal dávno před uznáním prvních standardů plemene a věnoval jim šest desetiletí svého života.

Zdroj: Deutsche-dogge.cz

Velký pes tělem

Německá doga patří vůbec k největším psím plemenům na světě. Svou kohoutkovou výškou překonala i takového obra jako je irský vlkodav. Představitel tohoto plemene je dokonce zapsán i v Guinnessově knize rekordů, je jím pes Giant George s kohoutkovou výškou 109 cm.

Přes svou velikost nepůsobí tito psi nijak těžkopádně, ba naopak. Jejich svalnaté tělo ve vás zanechá dojem elegantního aristokrata, a i v pohybu jsou velmi ladní. Nohy jsou dlouhé a silné, připravené k rychlému úprku za kořistí. Dlouhý ocas se postupně zužuje a v uvolněném stavu dosahuje až k hleznům.

Hlava je protáhlá, spíše hranatější a štíhlá, s ušima svěšenýma k lícím, očima tmavé barvy a mandlového tvaru, které na vás přátelsky pokukují.

Kožíšek mají z hladké, krátké srsti, která se vyznačuje až hedvábným leskem. Barevné varianty dělíme na: žluté a žluté žíhané černě, černé, které můžou být doplněné o bílé znaky a skvrnité (harlekýn), modré a modré do černých.

Kohoutková výška psů nesmí být menší než 80 cm, za ideální se považuje okolo 90 cm. Feny zas nesmějí v kohoutku přesáhnout 84 cm. Ideální je spíše pod 80 cm. U psů se klade důraz na, co možná nejvíce, kvadratickou proporci postavy.

Je to běžec

Velký pes i duší

Stejně jak jsou dogy velké tělem, tak se to odráží i na jejich „velké“ povaze. Patří k přátelským plemenům s velkou láskou ke svému majiteli a „svým“ dětem. Miluje tulení a bez ohledu na svou velikost je schopna se vám, ani nebudete vědět jak, vyhoupnout na klín, připravená na denní dávku mazlení.

Dogy nemají ve své povaze být agresivní ani k cizím, i když určitou obezřetnost si vůči nim zachovávají. Budou tak dobrými hlídači, ale bez zbytečného štěkotu. Socializace a minimálně základní výcvik poslušnosti je ovšem na místě už od štěněčích let. Přece jen 100 kg živé váhy dospělého psa je slušná masa. A pokud se při procházce rozhodne pro svůj směr, tak vás tam klidně odtáhne s sebou.

Na životní prostor dogy nejsou nijak náročné, ovšem nezapomínejte jim dopřát každodenní, dostatečně dlouhé procházky. Pak bude šťastná i v garsonce. Tedy pokud se tam vejdete i vy. Naopak celoroční život na zahradě jim svědčit nebude. Nejen, že k tomu nemají uzpůsobenou srst, ale bude jim chybět člověčí přítomnost, na které jsou doslova závislé.

Než se pro toto plemeno rozhodnete, zvažte i své finanční možnosti. Velký pes, velké výdaje. A to nejen na kvalitní krmivo, ale i za veterinární péči.

Kvalitní psí granule jsou základem zdraví

Péče a zdraví

Co se týče péče o tělo, tak dogy patří k minimálně náročným plemenům. Srst mají krátkou, takže stačí občasné pročísnutí gumovou rukavicí a zbytek je stejný jak u kteréhokoliv jiného plemene. Zuby, drápy, oči, uši.

Na péči o žaludek už budou o dost náročnější. Jak v kvalitě psích granulí, tak i v jeho přesném dávkování a ve správném složení. To platí hlavně pro štěněčí věk, kdy správný poměr živin je velice důležitý pro vyvážený vývoj kostry a svalstva, bez překotného růstu.

Pozor na torzi žaludku, dogy patří svou stavbou těla k těm náchylnějším. Denní krmnou dávku rozdělte na několik menších a po každém jídle je nechte odpočinout.

Jako u každého velkého plemene, je i u dogy nutno počítat s kratším věkem dožití. V průměru je to 6 – 9 let. 

Psí plemena, ze kterých si vybere každý

• Rotvajler – drsný navenek, laskavý uvnitř
• Nova Scotia duck tolling retriever – liška podšitá
• Samojed – věčně usměvavý rošťák
• Německý ovčák – univerzální voják z říše psů
• Dobrman – důsledný hlídač s jemnou duší