Krevní deriváty u zvířat

Základy fyziologie krve

Vše ale pěkně popořadě a od začátku. Krev se skládá ze dvou složek, a to z krevních derivátů (krvinek) a krevní plasmy, což je nažloutlá tekutina, která rozvádí po těle např. cukry, tuky a další látky. Tyto dvě složky jsou v poměru zhruba 1:1. Mezi krevní deriváty řadíme buňky tzv. červené řady, erytrocyty = červené krvinky, bílé krevní řady, leukocyty = bílé krvinky a krevní destičky, trombocyty.

Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin a mají za úkol „roznášet“ kyslík po celém těle. Leukocyty jsou aktivní složkou imunitního systému a alarmují tělo při vstupu infekčního agens (původce nemoci) do organismu. Jejich hladina poukazuje na známky zánětlivých procesů v těle. Čím vyšší hodnota, tím větší zánětlivá reakce v těle. Trombocyty se podílejí na srážení krve.

Krevní skupiny jsou určeny jednotlivými antigeny, umístěnými na povrchu červených krvinek. Je to vlastně takový popis vlastností buněčné membrány erytrocytů. Tyto antigeny jsou schopny vyvolat v organismu tvorbu protilátek, které se buď vyskytují přirozeně, anebo je jejich tvorba vyvolána průnikem krvinek z jiné krevní skupiny dárce do krevního řečiště. U některých krevních skupin psů se přirozené protilátky nevyskytují. Naopak kočky jsou známé tím, že tzv. allo-protilátky mají, a proto by se mělo jednat při transfuzi opatrně. Jsou jistá rizika.  

Ukázka antigenů na červených krvinkách lidských krevních skupin A, B, AB a 0

Krevní skupiny u psů

Psí krevní skupiny mají zvláštní tzv. DEA systém (Dog Erythrocyte Antigen), který popisuje další subtypy. Mezi hlavní skupiny patří typy: 1.1 a 1.2 (tzv. DEA 1), 3, 4, 5 a 7 a pak dalších cca 20 vedlejších krevních skupiny. Existuje i DEA 1.3, ale je extrémně vzácná a moc se u psů nevyskytuje. Nejvíce četné jsou výskyty skupin DEA 1.1 pozitivní a DEA 1.1 negativní.

Abychom si to vysvětlili… Znamená to, že pes může být 1.1 a 1.2 negativní, může mít jen jednu z kombinací nebo i obě dohromady. Při podání DEA 1+ transfuze příjemci s jinou krevní skupinou hrozí vyšší riziko vytvoření protilátek proti DEA 1 antigenu a zvyšuje se riziko reakce při další transfuzní terapii. To znamená, že při první transfuzi lze krev podat (vždy ale s velkou obezřetnosti!!!), ale při další se již musí provést zkouška, zda krev není pro příjemce nebezpečná. DEA 1 pozitivní (stejně jako DEA 7) není vhodná jako tzv. „univerzální dárce“. DEA 1+ by se měla podávat pouze psům, kteří mají stejnou krevní skupinu (tudíž DEA 1+).  Protilátky se přirozeně vyskytují proti DEA 3 a DEA 5. Naštěstí jsou většinou velmi slabé, a proto lze jako univerzálního dárce považovat DEA 1.1 a 1.2 negativní. Univerzální psí příjemce neexistuje…

Zlatí retrívři mají většinou DEA 1.1 a 1.2 pozitivní. Naopak němečtí ovčáci naopak obě skupiny negativní.

Krevní skupiny koček

Kočky mají krevní skupiny A, B a AB. U koček se také přirozeně vyskytují protilátky a při transfuzi krve s jinou krevní skupinou může dojít k fatálním transfuzním reakcím!

• Krevní skupina A je nejvíce rozšířený typ a plemena jako barmské, siamské, ruské modré a orientální kočky mají pouze tuto skupinu. V cca 75 % mají tuto krevní skupinu i perské, mainské a domácí evropské krátkosrsté kočky. Britské krátkosrsté či Devon Rex mají výskyt krevní skupiny A a B v poměru 1:1.
• Skupina B je specifická tím, že její nositelé produkují hemolyzin a protilátky proti antigenu skupiny A.
• Krevní skupina AB je u koček velmi vzácná. Kočka s krevní skupinou AB je tzv. „univerzálním příjemcem“ – zde je jedno, kterou krev typově od dárce dostane. Univerzální dárce u koček, bohužel neexistuje a veškeré krevní kočičí transfuze se musí předem vytestovat křížovou zkouškou.

Fatální následky transfuze lze očekávat při dárcovství skupiny A či AB pro příjemce skupiny B. Akutní reakce, hemolýza = rozpad červených krvinek, smrt. 

Zdroj: www.veterinarniportal.cz

Vhodný krevní dárce

Odběr krve pro příjemce se odebírá většinou v sedaci dárce, a to z krční žíly (vena jugularis) přímo do transfuzního vaku. Při opakované transfuzi u psů, a u koček VŽDY, se MUSÍ provést tzv. křížová zkouška, kdy zjišťujeme protilátky přítomné v plazmě příjemce, které by mohli způsobit hemolýzu erytrocytů donora. Pokud dojde ve zmíněné zkoušce k „vysrážení krve“ – tato krevní výměna nemůže proběhnout, protože by se tato nevhodná krev „srazila“ i v těle dárce, a to by mělo za následek fatální problém.

• U psů je to 1-8 let mladý pes středního až velkého plemene (nad 25 kg), který netrpí žádným chronickým ani akutním onemocněním a neužívá žádné léky. Má ukončené a pravidelně prováděné očkování (déle jak 14 dní po poslední dávce) a také nedostal nikdy krevní transfuzi. Od mladších zvířat se dárcovství krve nedoporučuje, protože nejsou ještě plně vyzrálí a ztráta krve by mohla mít dopad na jejich kardiovaskulární systém. Maximální objem odebrané krve by neměl přesáhnout 20 ml/kg, tj. jedinec vážící minimálně 23,6 kg by měl zvládnout odběr cca 450 ml krve. Čím je dárce těžší, tím více je odběr bezpečný.
• U koček by to měl být ideálně samec o hmotnosti minimálně 4,5 kg a více, který je zdravý, netrpí žádným chronickým ani akutním onemocněním, nebere léky a je mladší 8 let. Musí být negativní na kočičí nemoci – FeLV, FIV a nikdy neměl prováděnou transfuzi krve. U koček můžeme odebrat 11-13 ml krve na kg živé hmotnosti donora (dárce).

Registr dobrovolných psích dárců nese jméne Červená tlapka. Jedná se o platformu pro pejskaře, kteří chtějí pomoci, nebo pomoc potřebují.

Krevní skupiny u fretek

U fretek nejsou krevní skupiny zdaleka probádané, jsou záhadou, protože se u nich žádné krevní skupiny dosud nepopsali. Posttransfuzní reakce se nevyskytly ani po opakovaném podání stejné krve od stejného donora. Jako dárce se v praxi využívá samec o hmotnosti minimálně 1,5 kg, opět zdravý, vakcinovaný.

Závěr

I když tento článek je pro leckoho velmi náročný na porozumění, znalost krevních skupin u koček se dost využívá, zejména při chovatelství, v reprodukci k zabránění tzv. neonatální izoerytrolýzy u mláďat (vzpomeňte na interakci mezi skupinou A, AB a B). Dále se krevní skupiny zjišťují k ověření původu koní i skotu.

Odborné články pro širokou veřejnost

• I pes může být dárce krve
• Onemocnění ledvin u koček
• Kvasinková infekce v uchu? Nepříjemnost, která se opakuje
• Cukrovka u psů a koček? Zcela běžná záležitost!
• Selhání jater u psů a koček
• Srdeční onemocnění HCM u koček