Aljašský malamut – plemeno „primitivní“

Původ, který patří skutečně do historie

Malamut patří podobně jako samojed k nejstarším psům, kteří obývali nejsevernější části naší zeměkoule. První zmínky o těchto chlupáčích jsou sice až z 18. století, ale původní stáří si nikdo netroufne odhadnout, jelikož kočovné národy zde byly dávno před naším letopočtem.

Původní domovinou pro ně byla Aljaška a jejich chovateli inuitský kmen Mahlemutů, který také propůjčil těmto pejskům svůj název k oficiálnímu pojmenování plemene. Malamuti patřili k jedinému plemeni psa chovanému na území aljašského poloostrova a pro své domorodé pány byli nepostradatelnými pomocníky.

Nejenže pomáhali s přepravou věcí a potravin, také se účastnili lovu zvěře a v neposlední řadě dělali společnost dětem. Jejich kožich zas mnohokrát posloužil pro zahřátí nejen jich samotných, ale i lidí. Obecně kočovní obyvatelé nehostinných krajin brali své psy jako součást rodiny, a proto k nim přistupovali s velkou úctou.

V období zlaté horečky se rozmohly i závody psích spřežení a tehdy také nastaly pro malamuty víceméně špatné časy. V závodech, kde se točily nemalé peníze, šlo v první řadě o rychlost a mohutná postava malamuta s vytrvalostními předpoklady, pro kterou byl tolik ceněn u svých původních majitelů, byla v tomto případě spíše na překážku. Proto v tomto období začalo nekontrolovatelné křížení s jejich lehčími a rychlejšími soupeří – sibiřskými husky.

Naštěstí pro malamuty a jejich dnešní ctitele, roku 1926 se situace obrátila zpět v jejich prospěch a začalo opětovné šlechtění čistokrevného plemene, s předpoklady, které docenila nejedna polární expedice. Síla, houževnatost a vytrvalost i v těch nejhorších meteorologických podmínkách.

Předcházela tomu mimo jiné i událost z roku 1925. V Nome propukla epidemie záškrtu a potřebné sérum se nacházelo až v 1600 km vzdáleném Anchorage. Nejlepším řešením, ve zrovna panujících extrémních zimních podmínkách, se tak ukázalo využití štafety psích spřežení, které toto sérum dostalo k potřebným za rekordních 5 dní. Od roku 1973 je, na počest této památné události, pořádán světově proslulý závod s názvem Iditarod, který kopíruje původní trasu.

Skupina FCI Špicové a plemena primitivní.

Malamut miluje sníh a zimní sporty

Dokonale vybavené plemeno

Malamut patří nejen k nejstarším, ale také k nejmohutnějším saňovým psům. Jeho proporce byly po staletí formovány pro pobyt v arktických, velmi nehostinných podmínkách, kde měli za úkol tahat poměrně těžké náklady.

Tělo je velmi dobře osvalené, stejně tak nohy. Hlava je široká, osazená vztyčenými oušky, trojúhelníkového tvaru. Uši se zdají být v poměru k hlavě spíše menší, ale i to má své důvody. Kdo by je chtěl mít namrzlé, že? Oči jsou vždy hnědé, mandlového tvaru, posazené lehce zešikma. Prostě eskymácký pes. Huňatý ocas nosí nad hřbetem.

Velmi důležitý je pro malamuta jeho huňatý kožich. Jako u všech severských plemen i zde hraje velmi důležitou roli hustá podsada, která je promaštěná a zvlněná. Spolehlivě tak ochrání kůži před nebezpečím chladu a vlhka. Vrchní srst je tvrdá a kratší, nikdy ne naopak. Na léto zimní srst líná, letní je pak kratší a méně hustá. Nejčastěji viděné zbarvení je stříbrná nebo šedá s bílou. Objevuje se i černé nebo hnědé, opět v kombinaci s bílou, která vždy pokrývá spodní část těla, části končetin a část masky. Jednotná barva je povolená pouze bílá, ale takových jedinců moc nepotkáte, jsou spíše výjimkou.

Srst také bude jedinou, trochu větší starostí v péči o psa. Obzvláště v době línání bude vyžadovat důkladné pročesání. Na mytí šamponem můžete rovnou zapomenout, srst má samočisticí schopnost. Naopak časté šamponování jí vůbec neprospěje.

Za každé zapřažení do saní bude vděčný

Pes pro pokročilé

Aljašský malamut byl odjakživa zvyklý na život ve smečce, zároveň ale má poměrně vyvinutý smysl pro samostatné rozhodování, kdy se rád řídí svým instinktem. Jako smečkový pes také vyznává jasnou hierarchii, je proto příhodné, aby věděl, kdo je doma pán. Děti pro něj budou rovnocennými parťáky pro vyvádění rošťáren.

Ten zas musí vědět, že z malamuta nikdy nebude "cvičená opička". Pouze slušně vychovaný psí jedinec. Tedy pokud se s důslednou výchovou začne ihned od štěněčích let. Ke slušnému vzdělání patří i včasná socializace, s co největším množstvím podnětů a pokud je malamut jedináček, tak i s co největším počtem psů s odlišnou povahou i vzezřením.

Dalším požadavkem na páníčka bude vedení aktivního života. Malamut miluje pohyb a zápřah, a to samé bude vyžadovat i po vás. Vděčný bude, pokud se s ním budete věnovat vytrvalostním sportům nebo činnostem kde může něco někam táhnout. Kromě zařazení do psího spřežení ocení canicross, bikejoring, skijoring, pulling apod. Nikdy ho nenechávejte dlouho zahálet.

Správný malamut není nikdy k nikomu agresivní, ba naopak je přátelský a vstřícný i k cizím. Navíc mu není vlastní ani štěkot, proto z něj nikdy nebude obránce ani hlídač majetku.

Aktivní pes vyžaduje přiměřeně energetickou stravu

Psí plemena, o kterých si musíte přečist

• Samojed – věčně usměvavý rošťák
• Německý ovčák – univerzální voják z říše psů
• Německá doga – světový rekordman
• Dobrman – důsledný hlídač s jemnou duší
• Rotvajler – drsný navenek, laskavý uvnitř