Irský vlkodav – něžný obr

Historické okénko

Irský vlkodav nemůže pocházet odjinud než z Irska, to každého napadne na první dobrou. Ovšem jeho původní majitelé byli Keltové, díky kterým se do své země zaslíbené dostali. První písemné záznamy o těchto mohutných psech se datují do roku 391 n.l., což poukazuje na velmi dlouhou historii tohoto plemene.

Nejpravděpodobněji vznikl vlkodav spojením dogy a chrta. Odtud ta majestátní zarputilá postava a chrtí běžecká rychlost. Také jeho posláním bylo štvaní, chytání a následné zabíjení vlků.

V Irsku vlkodav patřil vždy k velmi oblíbeným psům, zároveň to bylo dost drahé a ceněné plemeno. Z tohoto důvodu bylo vlastněné hlavně šlechtou nebo králi, kteří si ho velmi považovali a často býval součástí cenných darů jiným královským rodům po celé Evropě. Byl ceněn dokonce násobně víc než kůň.

Jeho sláva neustále narůstala a stal se z něj velmi žádaný vývozní artikl. Tak žádaný, až se ve své domovině stával postupně vzácnějším a vzácnějším. Tomuto učinil přítrž až lord Cromwell v polovině 17. st., který jeho vývoz zakázal.

S postupným úbytkem vlků a i vinou následného hladomoru, se vlkodav stal zbytečným přepychem, který si málokdo mohl dovolit krmit. Tím došlo k drastickému úbytku psů této rasy, a za její udržení a obnovu vděčíme kapitánovi G. Grahamovi, který byl původně odborníkem na chov deerhoundů, psů nápadně podobných právě irským vlkodavům. Ten sestavil chovatelský plán, popsal standardy vzácného plemene a záchrana mohla započít. Psal se rok 1886.

Věrný královskému dvoru je irský vlkodav i v dnešních dnech, kde ho můžete pravidelně vídat, jak vede oddíl bubeníků a dudáků při střídání stráži u Buckinghamského paláce.

Dle standard FCI se řadí do skupiny Chrti a příbuzná plemena.

Barevné variety irského vlkodava

Impozantní šlechtic

Na první pohled majestátní a ušlechtilý pes. Dlouhá hlava, posazená na dlouhém silném krku, který pokračuje obřím, dobře osvaleným, atletickým tělem, zakončené lehce ohnutým, dlouhým ocasem. Stejně tak dlouhé svalnaté končetiny se silnými, zahnutými drápy. To vše pokryté drsně hrubou, tvrdou srstí se zbarvením do šeda, žíhana, černa, žluta, bíla apod. Vlkodav je sice pes velký, nesmí být však mohutný nebo příliš těžký.

Oči jsou vždy tmavé, čumák a pysky černé.

Drsná srst si zaslouží péči a vyžaduje pravidelné trimování. Zručnější majitelé to zvládnou sami pomocí trimovacích nožů, ti méně šikovní to raději svěří do rukou odborníků v nějakém psím salonu.

Vlkodav patří k nejvyšším psím plemenům a zaujímá druhé místo hned za dogou. Minimální kohoutková výška fen musí být 71 cm, u psů pak 79 cm. Více žádoucí je ovšem ještě vyšší. Váha se pohybuje od 40,5 kg u fen a 54,5 kg u psů.

Irský vlkodav miluje běh a lov

Obr tělem i duší

Zde platí přímá úměra, čím větší pes, tím větší flegmouš, který se raději odklidí, než aby se nechal vyprovokovat a byl zbytečně agresivní. K tomu připočítejte něžnou duši a máte toho nejskvělejšího čtyřnohého kamaráda ke své rodině. Včetně dětí, které miluje a nezkřivil by jim vlásek. Jen pozor na ty nejmenší, dozor je vždy na místě.

Pro lásku ke své lidské smečce vyžaduje být s ní v těsném kontaktu, proto výlučný chov ve venkovních kotcích nebude pro jeho psychickou pohodu úplně šťastným řešením. Naopak co ocení, jsou dlouhé procházky, klidně několikrát za den.

Ač může na první pohled působit pomale a rozvážně, jeho běh je neskutečné rychlý a mrštný. Navíc vlkodav tento pohyb miluje, ne nadarmo k jeho předkům patří chrt. Velmi ocení i kynologické sporty, hlavně pak coursing, kde spolu s rychlým během, uspokojí i svojí loveckou touhu. Na tu pozor i při běžných procházkách, ať ho nemusíte následně dlouze nahánět.

Vlkodav se uplatní i jako dobrý hlídač. Aniž by musel vypustit hlásku, nezvaný host vycouvá rychle zpátky. Impozantní a sebevědomý zjev mu k tomu postačí.

Základní výcvik, a to hned od prvních dnů u nového majitele, je základním předpokladem pro jeho poslušnost v „dospělém věku“. Ačkoliv nemá pracovní povahu a smysl pro povinnost jako německý ovčák, správným vedením z něj bude skvělý parťák, který pro svého páníčka „vypustí duši“. Přes svou velikost bude vhodný i pro chovatele začátečníky.

Pozor na správnou výživu velkých psů

Péče a zdraví

Na péči o zevnějšek náročný není. Kožich bude potřebovat občasné kartáčování a pravidelné trimování a pak je nutná kontrola mohutných drápů před přerůstáním.

O to náročnější může být péče o zdraví. Jeho výška je také jeho slabinou a je vykoupená možnými zdravotními problémy. Pozor na torzi žaludku, irský vlkodav patří k plemenům, které k ní mají větší sklony. K dalším častým zdravotním problémům patří rakovina kostí a onemocnění srdce a pohybového aparátu.

O to víc je na místě krmení kvalitním žrádlem již od „první lžičky“. Psí granule musí obsahovat kvalitní složky a správné zastoupení všech živin pro jednotlivé růstové fáze. V dospělém věku je pak nutné brát ohled na aktivitu psa. Sportovcům dopřáváme granule s větší energetickou hodnotou.

Přečtěte si i o dalších psích plemenech, kteří klamou tělem

• Rotvajler – drsný navenek, laskavý uvnitř
• Dobrman – důsledný hlídač s jemnou duší
• Stafordširský bulteriér – hodný bulíček se vzezřením bojovníka
• Leonberger – obr s něžnou duší