Panleukopénie koček (FPV)

Tato nemoc má mnoho názvů, od parvovirózy přes panleukopénii až k českému názvu „kočičí mor“. Jedná se o nebezpečnou nákazu koček s často fatálním koncem. Jak tedy proti tomuto virovému onemocnění chránit svou kočku a proč je toto onemocnění nebezpečné si povíme právě teď.

Kdo je původcem a jak se přenáší?

Jak už jsme v úvodu prozradili, jedná se o virové onemocnění. Původcem je kočičí parvovirus, který ohrožuje pouze kočky a kočkovité šelmy, mezi druhy zvířat je (naštěstí) nepřenosný.

K přenosu dochází velmi snadno a bohužel rychle přes infikovaný trus, sliny, moč a ostatní sekrety, kterými se virus vylučuje. Samozřejmě se mohou kontaminovat i chovatelské potřeby a celé prostředí, ve kterém kočka žije. Virus bohužel velmi dobře odolává ve vnějším prostředí a jeho likvidace není úplně jednoduchá. Typická je pro něj rezistence vůči desinfekčním prostředkům a tak se mnoho lidí přiklání i k možné ozonovému ošetření domácnosti. Můžete si ho snadno přenést například na oblečení nebo podrážce bot ze zamořeného prostředí domů na svoji kočičku.

Průběh virové infekce

Virus je velmi nakažlivý pro neočkované jedince. Kočka se nakazí vdechnutím, olíznutím či polknutím viru. V mandlích se virus pomnoží a dostává do krevního řečiště, kde se množí nekontrolovatelně. Napadá kostí dřeň a sliznici střeva. Virové částice v kostní dřeni napáchají škody ve tvorbě krevních buněk – zejména červených krvinek (jedinci trpí anémii – mají nízké množství červených krvinek) a narušuje tvorbu i bílých krvinek (leukocytů). Díky omezené tvorbě leukocytů se organismus stává zranitelnější a nemůže se bránit imunitně proti infekci – průběh nemoci je tedy dost vážný. Některé veterinární kliniky udávají, že dle počtu bílých krvinek, lze stanovit dobrou prognózu (čím méně bílých krvinek, tím bohužel hůře).

Střevní sliznice se stane propustnou a způsobí krvavé průjmy (zejména u koťat). Následkem tohoto stavu je rozvoj sepse a následná smrt. Inkubační doba je poměrně krátká, jedná se o cca 2 – 9 dní. Akutní forma panleukopenie nejčastěji postihuje koťata, a to od šestého do šestnáctého týdne věku. U březích koček způsobuje nemoc potrat plodů, v pozdějším stádiu gravidity ovšem dochází k poškození mozečku plodů.

Klinické příznaky

Malátnost.
Nechutenství.
Horečka až ke 41°C.
Letargie až apatie.
Dehydratace.
Protruze třetího víčka (viditelně přetažené třetí víčko).
Krvavé průjmy (ale i průjmy bez krve).
Zapáchající průjmy, spíše vodnaté.
Velmi citlivé břicho při vyšetření, bolestivost.
Bledé sliznice (při anémii).
Při odběru krve pozorujeme v důsledku anémie „řidší“ a světlejší krev.

Prevence

Fatální může být průběh u neočkovaných jedinců – naštěstí již máme možnost vakcinace proti panleukopénii, tato složka je obsažená v klasické kočičí každoroční vakcíně (Feligen RCP, Biofel PCH, Purevax RCP). Proto apelujeme na majitele, aby si své kočičí miláčky naočkovali a je úplně jedno, že jsou to indoorové (vnitřní) kočičky a ven nechodí. Jak jsme výše již zmínili, tento nebezpečný virus si můžete donést i vy sami domů z nějakého zamořeného prostředí nebo „našláplého“ infikovaného trusu.

Kočky žijící v bytě nebo i venku by měly vždy dostávat kvalitní a vyváženou stravu.

Diagnostika – jak zjistíme, že má kočka parvovirus?

Jako první jsou na místě krevní odběry (pro zjištění celkového stavu) a další vyšetření jako je ultrazvuk či potvrzení panleukopénie pomocí rychlých tzv. SNAP testů – průkazu protilátek proti tomuto viru. Dají se provádět v ordinaci a výsledky jsou hotové za pár minut. Většinou se provádí výtěr konečníku, lze odebírat vzorky stolice či zvratek – ty však mohou být neprůkazné a proto volíme častěji výtěr z konečníku.

Terapie

Většinou se jedná a nutnost akutní stabilizace kočičího pacienta a tak je potřeba zavést intravenózní kanylu a napojit kočku na infuzní terapii. Někdy se stane, že zvíře je natolik dehydratované, že se kanyla nepodaří zavést klasicky a musí se přistoupit k jiným formám.

Klasické antivirotikum není na trhu k dispozici což nám ztěžuje situaci. Podávají se antibiotika, aby se díky narušené střevní sliznici zabránilo rozvoji celkové sepse. Dále se snaží veterinář a chovatel snižovat horečku a ostatní příznaky, jako je průjem a zvracení. Při těžkém stavu jde o minuty a většinou zvířatům není možné pomoci. Ani lehčí stavy nemají jisté, že budou mít dobrou prognózu. Je to opravdu ošklivé onemocnění, proti kterému je nutné očkovat kočky, aby byla i venkovní kočičí populace chráněná a proočkovaná.

Mohlo by vás zajímat

Zaujal vás tento článek?

Objevte další zajímavé články, které by vám mohly uniknout! Pravidelně pro vás vybíráme to nejzajímavější – inspirativní příběhy, užitečné tipy i aktuální dění, které stojí za vaši pozornost. Prozkoumejte, co dalšího jsme pro vás připravili, a nenechte si ujít šanci být o krok napřed!

Zobrazit další články