Horečka šarpejů

Toto nepříjemné onemocnění se váže na konkrétní plemeno a tím jsou šarpejové. Je podmíněno geneticky, lze tedy na mutaci tohoto genu udělat speciální genetické vyšetření – to ocení především plnohodnotní chovatelé. Přínosný článek však bude pro všechny majitelé šarpejů, protože toto horečnaté onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoliv šarpejovského jedince a je dobré vědět, že takovéto onemocnění existuje.

SPAID

Tato anglická zkratka vzniká z překladu „Shar-pei autoinflammatory disease“ můžete se také setkat se zkratkou FSF „Familial Shar-pei fever“. V obojím případě se jedná o to samé onemocnění. V některých publikacích se můžete setkat i s pojmem „Syndrom periodické horečky“. Výskyt SPAID je zhruba 23 % v populaci šarpejů, což je alarmující … docela vysoké procento!

Jak se vyvíjí a vzniká SPAID?

Pro plemeno šarpej, je typická tlustá a silně zvrásněná kůže. Ta je způsobena nadměrnou expresí enzymu HAS2, což má za následek hromadění kyseliny hyaluronové v kůži a právě tento nadbytek hyaluronanu zvyšuje riziko syndromu periodické horečky tím, že spouští vrozenou imunitní odpověď. Hyaluronát má téměř stejné složení jako molekuly na povrchu různých patogenů (virů, bakterií a dalších), a tím vytvoří signál pro nebezpečí a imunitní systém reaguje horečkou a sterilním zánětem bez zjevné příčiny. Problém je v mutacích genů HAS2 a MTBP. U lidí se vyskytuje stejné onemocnění, které se nazývá familiární středomořská horečka.

Horečnaté onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoliv šarpejovského jedince.

Příznaky

První příznaky se mohou vyskytnout od jednoho roku do šesti let, nejčastěji do 18 měsíců věku. Nejnebezpečnějším příznakem je vysoká horečka až 41,5°C trvající 12-48 hodin a lokální zánět hlezenních kloubů (artritida).

• Opakované horečky bez zjevné příčiny.
• Otoky hlezna a pysků.
• Artritida.
• Časté otitidy.
• Neochota k pohybu.
• Apatie, nechutenství (vlivem vysoké teploty).
• Celotělová bolestivost.
• Bolestivost břicha.
• Zvracení.

Prognóza a terapie onemocnění

Bohužel je tato nemoc nevyléčitelná a je tak nutné pouze tlumit příznaky pomocí nesteroidních antiflogistik a zvířeti zajistit komfortní život bez bolesti, co nejdéle to půjde. Tlumení různých příznaků však může být dlouhodobě problematické, některé léky při opakovaném užívání již nemusí tak perfektně fungovat, jako na začátku léčby a je tak proto nutné správně nastavit management bolesti a snižování horečky. Při neúspěšné léčbě nemoc přechází v amyloidózu a nejčastěji dochází k fatálnímu selhání ledvin. 

Genetické testování

Naštěstí jsou, v dnešní době, specializované veterinární laboratoře, které dokáží odhalit tuto dědičnou chorobu u daného jedince ze vzorku krve nebo výtěru z tvářové strany dutiny ústní. Díky tomuto kroku je možné na maximum v chovech eliminovat toto horečnaté onemocnění. A zkušený a zodpovědný majitel by neměl na takovémto pozitivním přenašeči „chovat“, to je zjevně jasné.

Dědičnost této mutace je autozomálně neúplně dominantní - což znamená, že onemocnění se projeví u postižených homozygotů, kteří zdědili mutovanou alelu od obou rodičů. Heterozygoti s mutovanou alelou získanou od jednoho z rodičů pak budou mít oproti zdravým nepostiženým jedincům zvýšenou pravděpodobnost vzniku onemocnění. Mezi laboratoře, které jsou schopny bez problému vyšetřit dané genetické onemocnění spolu s dalšími je plzeňská laboratoř Genomia a zahraniční laboratoř Laboklin sídlící v Německu.

Pokud máte zájem u svého šarpejáčka nechat provést genetické vyšetření, poraďte se se svým veterinárním lékařem, jaký zvolí postup. V případě odběru krve musíte dorazit na odběr do ordinace, v případě některých genetických vyšetření můžete zvolit i jinou cestu – sami si odebrat vzorek pomocí speciální štětičky a setřít vzorek z vnitřní tvářové strany tlamy, vyplnit žádanku a odeslat do příslušné laboratoře – někdy je nutné potvrzení o provedení odběru vzorku lékařem, takže v tomto případě vás návštěva veteriny stejně nemine.

POAG a PLL

POAG a PLL jsou zkratky pro další onemocnění vázané na toto plemeno podmíněné genetikou. Jedná se oční vadu, která se nazývá „Primární glaukom s otevřeným úhlem“ (POAG) a „primární luxace čočky“ (PLL).

Prevence

Jedinou účinnou prevencí je nechovat jedince, u kterých je dle genetiky riziko dědičnosti vysoké. Pokud budou chovatelé důslední v tomto kroku, lze tato genetická onemocnění vázaná na toto plemeno dostat pod kontrolu v minimálním výskytu.