Německý boxer – svalovec s předkusem

Německý boxer, německá minulost

Německý boxer, stejně jako německá doga, s jejímž chovem mimochodem byl v minulosti pevně spojen, patří mezi molossoidní plemena. Jejich příslušníci se dají charakterizovat jako psi s těžkou, mohutnou postavou na druhou stranu s neuvěřitelnou oddaností celé své rodině.

Za oficiální dobu vzniku samostatného plemene boxerů se považuje 19. století, ovšem jeho přímý předek – býkohryz pobíhal po světě již na přelomu 16. a 17. století. V tomto případě konkrétně býkohryz brabantský, jehož chov a výcvik měli na starostí tehdejší myslivci. Z toho také plyne i jeho uplatnění, byl používán k lovu a štvaní zvěře, kdy jeho úlohou bylo zvíře zastavit na místě a počkat do příchodu lovce. Proto také ten předkus a široká tlama, které mu dokonale umožňovaly silný stisk, aniž by ulovené zvíře mělo šanci se z něj dostat, ale který nebyl v žádném případě smrtelný.

Postupem času potřeba těchto psích lovců upadala a býkohryz se začal křížit s jinými plemeny. V případě dnešního boxera to bylo nejspíše plemeno typu buldok. První seznámení široké veřejnosti s plemenem německý boxer proběhlo roku 1895 v Mnichově a mezinárodního uznání toto plemeno se dočkalo roku 1925.

Mezinárodní kynologická federace jej zařadila do skupiny Pinčové a knírači, molossoidní a švýcarští honáčtí psi.

Německý boxer v celé své kráse

Atlet každým coulem

Středně velký pes s dobře vyvinutým svalstvem. Při pohledu na něj byste mohli studovat jednotlivé svalové skupiny, tak zřetelně se rýsují pod kůží pokrytou hladkou a lesklou, krátkou srstí. Postava boxeru je velice souměrná, takříkajíc kvadratická. To znamená, že délka jeho trupu by měla odpovídat jeho výšce v kohoutku. I to přispívá k celkovému vzhledu elegantního a všestranného atleta. Osvalené tělo nesené na dlouhých svalnatých nohách. Který pes to má?

Jeho charakteristickým poznávacím znakem je jeho tlama. Je mohutně široká s typickým boxerským předkusem a mírně vyhrnutým čenichem pršáčkem. Velké oči jsou vždy tmavé, s tmavými víčky. Uši daleko od sebe a svěšené podél lící, při pozoru se posouvají dopředu k čelu, které zároveň pokryjí vrásky. Roztomilouš. Dříve byly uši i ocas kupírovány, což je v dnešní době zakázáno zákonem.

Barva srsti je povolena pouze ve dvou varietách, a to žluté nebo žíhané. K tomu obvyklá tmavá maska na obličeji a bílé odznaky po těle. Ne však víc než na třetině povrchu těla. Žluté zabarvení je povolené v různých intenzitách od zlaté až po žlutočervenou.

Ideální kohoutkovou výšku dosáhnete s 56 – 60 cm a hmotnost dle standardu 25 – 30 kg. Nižší číslo patří samozřejmě něžnějšímu pohlaví – fenkám.

Přípustné jsou pouze dvě barevné variety

Obranář i mazel

Na jednu stranu výborný služební pes, na stranu druhou dokonalý společník do rodin s dětmi. I těmi nejmenšími. To dokonale vystihuje povahu německého boxera.

Patří k plemenům s velkou inteligencí a schopností se dobře učit. Vyžaduje dostatečný každodenní pohyb včetně psychického vybití. Proto je ideálním psem nejen pro služební účely, ale i na různorodé psí sporty. Je velice obratný, urputný a s velkou fyzickou silou, ne nadarmo jeho předek byl schopen znehybnět samotného býka.

Stejně tak bude dobrých obranářem vás i vašeho majetku, ale bez zbytečných hysterických scén, štěkotu nebo bezdůvodného napadání. Útočí jen v ohrožení. Venkovní bydlení ale mu vyhovovat rozhodně nebude. Nejenže na to nemá uzpůsobený kožich, ale hlavně potřebuje mít své blízké neustále po svém boku.

A tady narážíme na jeho opačnou povahovou vlastnost, a to citlivost, opatrnost a něžný přístup ke své rodině, obzvláště k dětem. Vytvoří s nimi dokonalé partnerství a budou se navzájem předhánět, kdo provede větší bláznovinu. Nudit se s ním rozhodně nebudete.

To všechno ovšem za předpokladu důkladného výcviku od raného psího dětství. Ale vždy s pozitivním přístupem a odměňováním vhodnými pamlsky. Socializaci zas docílíte mírumilovného přístupu k ostatním čtyřnohým zástupcům vaší domácnosti nebo těch, které potkáte na svých každodenních vycházkách. Sebevědomý pes nemá zapotřebí předvádět svou fyzickou převahu.

Péče a zdraví

Ubytován by měl být doma, jak už jsme psali výše, jeho srst není uzpůsobená zimnímu chladu a vlhku, a tak celoročně chován ve venkovním kotci by mohl snadno prochladnout. Na druhou stranu tento kožich nebude vyžadovat větších zásahů než občasné pročísnutí speciální rukavicí, zejména pak v období línání.

Ke stálé péči by mělo patřit ošetření očí a jejich okolí, stejně tak i uši. Celkově ale patří k těm zdravějším plemenům, která se dožívají až 12 let.

Výživa by měla odpovídat jeho denním aktivitám. Zda se jedná o služební zařazení, aktivního sportovce nebo jen domácího mazlíka, kterému budete věnovat dostatečně dlouhé procházky, jež dokonale uspokojí jeho potřeby. Nejjistější způsob výživy s vyváženým poměrem všech potřebných živin nejlépe zajistí kvalitní granule.

Kvalitní granule jsou zárukou zdravého psa

Plemená vhodná ke služebním účelům

• Rotvajler – drsný navenek, laskavý uvnitř
• Německý ovčák – univerzální voják z říše psů
• Dobrman – důsledný hlídač s jemnou duší