Merle barva u psů

Blogujeme Přidané 27.01.2021

Merle zabarvení. Módní záležitost nebo norma některých plemen? A jaká rizika přináší pro další pokolení.

V jednom z minulých článků věnovaném border koliím jsme se setkali s pojmem Merle zabarvení. Jedná se o barevnou variaci, která je v posledních letech u psů některých plemen velmi populární. A aby taky ne. Pejskové takto vybarvení jsou velmi atraktivní a na první pohled líbiví. A protože toto zbarvení se týká pouze některých ras, tak také i něco výjimečného s puncem luxusu. Pojďme si tento fenomén přiblížit trochu víc.

Jak vypadá pes s merle zabarvením?

Pejsek s merle zabarvením má strakatou srst, kdy jeho základní barva se střídá s místy barvy zesvětlené nebo smíšené. Toto zabarvení je vždy nepravidelné a v srsti ho pozorujeme jako náhodné cákance. Množství merle míst v kožichu je také individuální a odvislé na dalších genech.

Merle zabarvení má několik rozlišných barevných variet. Nejtypičtější, kterou potkáváme na ulicích a v parcích bude nejspíše blue merle. A jejím nositelem je pes, jehož původní základní barva je černá. Cákance merle jsou zde v různých tónech šedé barvy, která jde i do modra. Red merle je další rozšířenou varietou, která vychází zase z původního hnědočerveného zabarvení srsti.

Obvyklým znakem, doprovázejícím merle hafany, je specifické zbarvení očí. Určitě už jste potkali pejska, který má jedno oko hnědé a druhé modré. Modrou může mít i pouze nějakou část duhovky. Případně obě oči zbarvené modře.

Zástupci psí říše, u kterých se toto zabarvení stává velice módní záležitostí je nejčastěji australský ovčák, border kolie, kolie nebo i jezevčíci.

Ne všechno krásné je také zdravé

Jedinci s merle zabarvením jsou velmi zajímaví a atraktivní už na pohled a jejich kožich je prostě nádherný. Může to ale být vykoupeno i jistými zdravotními riziky, které toto šlechtění s sebou nese.

Největší problém může nastat, pokud zkřížíme dva merle jedince. Dle statistik může až 25 % jejich potomků být dominantní homozygoti, což je jedinec, jehož obě alely pro gen barvy jsou stejné. V tomto případě pak může docházet k postižení slepotou, hluchotou, problémy se srdcem nebo reprodukčním systémem.

K postižení sluchu dochází díky tomu, že buňky vnitřního ucha neobsahují potřebný pigment, který je velmi důležitý pro schopnost "slyšet". Toto postižení může zasáhnout jedno ucho nebo obě. Je to prostě sázka do loterie, kam se geny merle při početí zrovna trefí.

Vrozené vady očí jsou další častou poruchou homozygotů. Od lehkých poruch s viděním až po úplnou slepotu nebo jiná poškození očí. Barva oční duhovky v tomto postižení nehraje vůbec žádnou roli.

Velké nebezpečí skýtají psi se skrytým mramorováním, u kterých pouhým okem nelze odhadnout, zda jde o merle zabarvení. Jedná se zejména o krémové nebo zlaté až červené odstíny. Proto je velmi vhodné u chovných jedinců provést genetické testování pro vyloučení pozdějších zdravotních problémů. Prevence je vždy lepším řešením než pozdější hašení následků.

Pro budoucí majitele, kteří se rozhodnou pro pejska s merle zabarvením máme několik rad. Za prvé vždy si vybírejte takovou chovnou stanici, u které budete mít jistotu seriózního jednání, dlouholetých zkušeností s plemenitbou a dobrou pověstí. Zajímejte se o jejich genetickou výbavu, stejně tak jako výbavu jeho rodičů. A v neposlední řadě nepodceňujte opakovaná vyšetření sluchu i zraku u vašeho štěňátka.