Pes už dávno není vlk. Liší se geny i stravovacími návyky

Zveřejněno před 7 lety v kanálu náš blog

Mnoho páníčků žije v domnění, že pes je čistý masožravec. Odmítají krmiva, kde se nachází škrob a tvrdí, že v psím jídelníčku nemá co dělat. Je tomu opravdu tak?

Domestikace

Domestikace psů hrála důležitou roli v rozvoji lidské civilizace. Mnozí předpokládají, že celá domestikace probíhala tak, že si lidé začali brát vlčí mláďata domů, ochočovali je a z nich se postupně začali stávat psi, jak je známe dnes. Pravda je ale taková, že vlk zůstane vždy vlkem. Změna nastala až díky genům.

Za vším stojí geny

Vědci dlouho zkoumali geny vlků a psů a odhalili, jak to s nimi je. Vlk je opravdu původním a jediným předkem současných psů. Některé skupiny genů se ale u psů a vlků značně liší.

U určité části původních vlků začaly jisté geny mutovat a měnit se, většina těchto genů zodpovídá za vývoj nervové soustavy a mozku. To mělo za následek odlišné chování a stravovací návyky obou živočišných druhů, díky těmto genovým mutacím jsou psi mnohem více přátelštější a schopni se učit, nechat se ochočit i vycvičit.

Škroby a trávení enzymů

Vlk je výhradně masožravec. U psů se postupem času genetickou mutací zmnožily geny ovlivňující tvorbu enzymu amylázy (enzym štěpící škrob) a maltázy (enzym rozkládající škrob, podobná délka rozkladu jako u býložravců). Tyto enzymy štěpí a rozkládají škroby a pes je tak oproti vlku schopen strávit vařenou rýži a těstoviny, pošmákne si na ovoci i zelenině.

Pes nepřišel o schopnost trávit maso, stal se tak z čistě masožravce částečným všežravcem.

Společný život člověka a psa

Pro vlky s původními geny, masožravé lovce, nebylo v zemědělském hospodářství člověka nic zajímavého. Naopak vlkům se zmutovanými geny měla lidská obydlí a jejich zahrádky a pole mnohé co nabídnout. Zdržovat se poblíž lidí pro ně znamenalo snadný přístup k potravě. Mutující geny zapříčinily změnu jejich povahy. Tím, že byli klidnější a dali se ochočit, byl už jen malý krůček k domestikaci. Historie psa a člověka je velmi úzce provázaná, pes se vždy objevil tam, kde se usadil člověk a začal pěstovat zemědělské plodiny. Nejstarší dochované pozůstatky psů domácích pochází z různých míst Eurasie, později se objevili i v Indonésii, Austráli, jižní Americe i Africe. Největší domestikace psů proběhla s rozvojem zemědělství před 14 až 10ti tisíci lety.

Adaptace na stravu bohatou na škrob

Mezinárodní vědecký časopis Nature uvedl výsledky studií analýzy psů a vlků, ve které bylo identifikováno 3,8 milionu genetických variant. Ty pomohly ke změně genomických oblastí souvisejících s domestikací psů. 19 z nich obsahuje důležité geny přímo v mozku zvířete, 8 z nich náleží nervovému systému. 10 těchto genů hrálo klíčovou roli během úpravy trávení – z čistého masožravce na částečného všežravce.

Vědci citují, že: „Naše výsledky ukazují, že změny, které umožnily raným předkům moderních psů prosperovat na stravě bohaté na škrob, představují zásadní krok v domestikaci psů.“

Výrobci krmiv a marketing

Můžete se setkat s výroky některých výrobců krmiv, kteří tvrdě prosazují názor, že pes pochází z vlka a je tedy čistý masožravec. Proto rýži ani brambory trávit nedokáže. Pes ale už dávno není tím typickým masožravcem, jak tomu bylo před tisíci lety. Jeho zažívací trakt je plně uzpůsoben k trávení i jiné potravy. Naopak krmení psa pouze a jedině masem mu rozhodně neprospívá.

Škrob na denním pořádku

Nebojte se zařadit do psího jídelníčku škrob. Rýže ani brambory v psích granulích nepředstavují pro mazlíčka žádné riziko. Jeho zažívání si s nimi dokáže velmi dobře poradit.

Dbejte na to, aby byl psí jídelníček rozmanitý. Ať už krmíte kvalitními granulemi, které obsahují veškeré životně důležité složky, nebo preferujete metodu B.A.R.F., ujistěte se, že váš pejsek dostává opravdu vše, co potřebuje. Jen tak bude zdravý a plný vitality.