Může dostávat pes kosti? Nejsou pro něj nebezpečné?

Na tento často kladený dotaz neexistuje jednotná odpověď. Záleží totiž na tom, o jakou kost jde a jak je zpracovaná. Možná se setkáváte s častou odpovědí, že pes by kosti dostávat vůbec neměl. Pokud se ale psím stravováním budete zabývat podrobněji, zjistíte, že psovi kosti nevadí. Při stravování B.A.R.F. hrají dokonce důležitou roli.

Jedině syrové, nikdy ne vařené

Kosti musí být vždy syrové a měly by obsahovat i kousky masa. Maso nastartuje enzymy trávení a ty pomůžou přijatou potravu lépe a rychleji strávit. Kousání kostí navíc čistí psí zuby od plaku a považují se za důležitý zdroj vápníku. Kosti tepelnou úpravou zcela změní svou strukturu. Při kousání se stávají pro pejska ostrým a nebezpečným protivníkem, který ho může vážně poranit. 

• Uvíznutí kosti. Kost může uvíznout v žaludku i ve střevech. Tato nepříjemná situace se dá vyřešit pouze operací na veterinární klinice. Zůstat může ale i v jícnu nebo průdušnici, kde hrozí udušení.

• Zánět. Úlomky kosti se zapíchnou do stěn žaludku a střev. Na tomto místě vznikne bakteriální infekce, která se složitě léčí a představuje jak pro pejska, tak pro páníčka velmi ošklivou zkušenost.

• Zlomení, vylomení zubu.

• Těžká zácpa. Bolestivou zácpu může doprovázet i poškození konečníku a střeva.

• Poranění dutiny ústní. Není výjimkou, že se kost na patře vzpříčí. To vede k poranění psí tlamičky a dlouhému léčení.

Druhy kostí

• Morková kost. Obal morkové kosti bývá velmi tvrdý a pes ho nedokáže rozkousnout. Většinou se jen zabaví tím, že vylizuje vnitřek, tedy morek. Morek je relativně tučná pochutina, takže dejte pozor, aby ho pejsek nedostával přespříliš. Díky své tvrdosti si může hafan o morkovou kost zlomit zub nebo dokonce zaklínit čelist. Takže si své dobré úmysly dopřát pejskovi tuto dobrotu předem pořádně rozmyslete.

• Zvěřinové kosti. Odborníci na výživu psů nedoporučují podávat pejskům syrové maso ani kosti ze zvěřiny. U zvířat pocházejících z volné přírody neprobíhají veterinární kontroly. Maso může obsahovat parazity nebo být nakaženo chorobou. Pozor si dejte hlavně na Aujezskyho chorobu divočáků, o které jsme blíže psali v tomto článku. Neexistuje na ní léčba a pes po střetu s touto chorobou zemře.

•  Králičí kosti. Jejich kosti jsou hodně tvrdé. Menším psíkům byste je rozhodně neměli podávat.

Brachycefalická plemena

Tato plemena jsou specifická krátkou a širokou lebkou. Patří mezi ně boxeři, buldoci, mopsíci, shih-tzu a další. Anatomie těchto plemen jim neumožňuje efektivně a bezpečně rozžvýkat kosti. Pokud chcete těmto psům podávat syrové kosti třeba z důvodu, že je krmíte přirozenou stravou B.A.R.F., nejlepším způsobem je kosti předem pomlít.

Uvědomte si, že kosti mohou být pro psa prospěšné, ale zároveň i velmi nebezpečné. Obzvlášť, pokud ho celý život krmíte granulemi a není na kosti zvyklý. Pokud se po zralém uvážení všech pro a proti rozhodnete pejska kostmi krmit, dodržte tyto rady. Kosti musí být vždy syrové, nikdy ne vařené nebo pečené. Dohlédněte na psa, abyste mohli v případě potřeby ihned zakročit. Nepřehánějte to s množstvím a brachycefalickým plemenům kosti nejprve namelte. Pozor také na kosti divokých zvířat, která mohou být nakažena různými chorobami.

A co vy? Podáváte svému psímu mazlíčkovi kosti? Jaké s tím máte zkušenosti?