Očkování „nad rámec“ I. část

V našem miniseriálu vám objasníme, proč a kdy je dobré vakcinační látky nechat naaplikovat, která plemena jsou riziková pro tyto nákazy a která ne a není tak nutné je vakcinovat. Schválně, jestli je mezi nimi i váš psí mazlíček!

Dnes budeme mluvit o nepovinném očkování, které se v klasickém vakcinačním schématu nevyskytuje. Každoročně váš veterinář psa standartně očkuje proti psince, parvoviróze, infekční hepatitidě, leptospiróze, parainfluenze a samozřejmě vzteklině. Další očkování vám však veterinář může doporučit nechat neočkovat. První část věnujeme vakcíně proti tetanu, který u nás není až tak tabu a proti lymské borelióze, která se nyní u nás vyskytuje častěji, díky zvýšenému výskytu klíšťat i v zimních měsících.

Tetanus

Toto bakteriální neinfekční onemocnění není u nás žádné tabu, není to ale ani „denní chleba“, avšak nepříjemná náhoda může stát vašeho miláčka život. Až polovina infikovaných jedinců totiž umírá i přes adekvátní a včasnou léčbu.

Očkování je důležité hlavně pro psy, kteří se vyskytují v rizikových oblastech s přítomností pastvin dobytka, ovcí, koz a především koní, kde hrozí kontaminace ran jejich trusem či jeho požíráním.

Nejvíce ohroženi jsou psi pasteveckých a honáckých plemen a ovčáci (německý ovčák, švýcarský ovčák, ohař, border kolie apod). Dále to jsou štěňata během přezubování, ke kterému dochází během 3. až 7. měsíc stáří – větší množství, byť menších ranek v dutině ústní představuje též velmi efektivní vstup bakterií do organismu.

Tetanus pod mikroskopem

Jak se zvíře nakazí

Spory této bakterie (Clostridium tetani) jsou všudypřítomné v půdě. Jsou velmi odolné a dokážou v půdě přečkat i několik desítek let! Díky tomu může snadno dojít ke kontaminaci hlubších ran na tlapkách či v dutině ústní. Tato bakterie vytváří v ráně toxin (tetanospasmin), který napadá nervovou soustavu, od čehož se odvíjí i hlavní klinické příznaky. Zvíře nakažené tetanem je neinfekční – nákaza není přenosná na lidi či ostatní psy.

Příznaky se objevují za několik dní až týdnů

• Křeče – spasmy především v oblasti hlavy, ale i celého těla reagující na sebemenší podněty. Uši jsou neseny křečovitě vysoko na hlavě, někdy se dotýkají špičkami.
• Čelisti bývají v důsledku obrny žvýkacích svalů sevřeny.
• Extrémní slinění, kvůli ochablým polykacím svalům a jazyka.
• Postižení nervové soustavy a mozku – křeče, špatná motorika, třes.
• Největším rizikem je postižení bránice a dýchacích svalů. Díky tomuto se zvíře může udusit během několika minut až hodin.
• Extrémní bolestivost svalů v křeči.
• Horečka okolo 40 °C vyvolaná křečemi a třesem svalů.
• Zástava srdeční činnosti a dýchání (pacient se udusí).

Diagnostika spočívá pouze v potvrzení klinických příznaků a stavu pacienta. Izolace bakterie přímo z rány je celkem obtížná a testy pro stanovení hladiny antitetanických protilátek jsou nespolehlivé.

Typicky strnulý výraz svalů na hlavě při nákaze tetanem

Léčba

Tito pacienti musí být hospitalizováni na specializovaném pracovišti, kde se jim nitrožilně podává infuzní terapie a antibiotika. Důležitým krokem je i podání protitetanového séra. Někdy je nutné zvíře sledovat pro celkové zklidnění.

»Jedinou možnou prevencí je vakcinace a vyhýbání se rizikovým oblastem«

Vakcinační schéma

• Psi se očkují nejdříve od 12. týdne věku s následným přeočkováním za 3-4 týdny od první dávky a následně každé dva roky. Bohužel ani po prodělaném tetanu není zvíře chráněno, vakcínou je do těla vpraven anatoxin, který má sníženou toxicitu a následně hraje roli v imunizaci.
• Dostupné vakcíny: „Cloteid 4“ a „Biocan T“.

Lymská borelióza

Vakcinace proti tomuto onemocnění je vhodná zejména v oblastech se zvýšeným rizikem nákazy – například oblast Moravy nebo pro plemena loveckých psů. Chlupáči by měli být naočkovaní před začátkem „klíšťové sezóny“, což poslední dobou není tak jednoduché určit, protože například letos se vyskytovala klíšťata už v únoru.

Jedná se o inaktivovanou vakcínu, která obsahuje mrtvého původce onemocnění - Borrelia burgdorferi, což je pohyblivá spirálovitá bakterie. V Evropě se vyskytují další dva druhy a to: Borrelia garinii a Borrelia afzelii. Proti všem třem ochrání vakcína „Borelym 3“ od Biovety.

»Borelióza u psa a kočky je akutní onemocnění!«

Jak se zvíře nakazí

Nákaza spočívá v aktivitě tzv. přenašeče, kterým je u nás nejčastěji klíště obecné. Infikované klíště při přisátí přenese borelie do těla hostitele a ty se v něm šíří krví, lymfou a omezeně i přímo v kůži. Obvykle platí, že k přenosu dochází, když je infikované klíště přisáto minimálně 24 hodin.

Spirálovitá bakterie borelii

Příznaky se objevují za několik týdnů až měsíců

• Akutní kulhání bez zjevné příčiny.
• Oteklé, bolestivé a horké klouby.
• Zvýšená teplota až horečka.
• Nechutenství.
• Neochota k pohybu vlivem bolestivosti.
• U 90 % psů probíhá borelióza bez jakýchkoliv klinických příznaků. U koček je to pravidlem.
• Typická kruhovitá červená skvrna na kůži v místě přisátí se u zvířat tak často nevyskytuje, jako u lidí. Ani rozvoj chronického onemocnění kloubů není tak častý.

Diagnostika spočívá v pozitivním testu protilátek proti boréliím, či přímém průkazu původce PCR test - na tato vyšetření je zapotřebí odběr krve a odeslání vzorku do specializované laboratoře.

Při vyndávání klíštěte vždy používejte ochranné pomůcky

Léčba

Aplikují se antibiotika skupiny penicilínů či tetracyklinů, které zabírají velmi rychle, během pár dnů dochází k ústupu příznaků. Celková antibiotická léčba je však dlouhodobá, v řádu několika týdnů. Délku léčby určí samozřejmě ošetřující veterinární lékař.

Prevencí se rozumí aplikace preparátů, ideálně těch repelentních, které zabraňují přisátí či dlouhodobé parazitování klíšťat na vnímavém jedinci. Více o antiparazitikách se dozvíte v jednom z našich předešlých článků: „Antiparazitika pro psy“. Prevencí je samozřejmě i aplikace vakcíny.

»Riziko nákazy pro majitele může představovat i rozmáčknutí či jiné poranění klíštěte při odstranění z kůže zvířete! Je proto doporučeno používat vhodný nástroj a ideálně i jednorázové rukavice.«

Vakcinační schéma

Dostupné druhy vakcín jsou „Biocan B“, „Merylim“ a zmiňovaný „Borelym 3“ (první dva druhy obsahují pouze jednoho a dva původce borelie).

• První očkování se provádí nejdříve od 12. týdne věku s revakcinací za 3-4 týdny a poté se očkuje každý rok.

Doufáme, že jste si z tohoto článku odnesli spoustu zajímavých informací, díky kterým teď bude pro vás jasnější rozhodování, zda pejska nechat naočkovat i doplňujícími vakcínami, které jsou u nás na trhu. V pokračování článku se budeme problematice dalších vakcín věnovat znovu, a to očkování proti psincovému kašli a herpesviróze.

Další tématické články z našeho blogu

• Očkování „nad rámec“ II. část
• Antiektoparazitika pro kočičí miláčky
• Bodnutí hmyzem – jaká je první pomoc?
• Uštknutí hadem – jaká je první pomoc?
• Vnitřní parazité u kočičích miláčků