Jak přežít parné léto ve zdraví

Léto je konečně tu a s ním i tropické teploty, při kterých hrozí zvířatům přehřátí až celkový kolaps organismu. Pojďme si společně přiblížit, zda nějaké ohrožení se může týkat i vašeho zvířecího miláčka. Nejhůře na tom jsou jedinci, kteří se léčí s onemocněním srdce – kardiaci a také plemena, která mají predispozice k různým onemocněním, zejména ta brachycefalická.

Víte jaká je fyziologická teplota psa a kočky? Ne? Tak nám věnujte pár minut k přečtení tohoto článku – můžete zde načerpat nové informace a praktické rady k záchraně vašeho zvířecího miláčka – nikdy nevíte, kdy se vám tato první pomoc bude hodit.

Přehřátí zvířat vlivem tropických teplot

Kolaps z přehřátí u zvířat nastává daleko dříve než u lidí. Což je možná překvapivé, ale je potřeba na to brát zřetel! Lidé totiž disponují velmi efektivním obranným mechanismem před přehřátím organismu - pocením. Odpařováním potu se organismus ochladí nejvíce, a navíc velmi účinně.

Jenže co zvířata? Ta se nepotí. Ano! Opravdu nedokáží odvádět pot z celého těla. Potní žlázy mají psi a kočky na tlapkách, a to konkrétně na povrchu prstních polštářků – naprosto zanedbatelné množství. Proto si asi dokážete představit, jak rychle může dojít k akumulaci tepla, když ho není možné celým tělem odvádět ven. Psi se ochlazují vyplazeným jazykem (vypařováním slin – následné ochlazení) a zrychleným dechem.

Nikdy nenechávejte psa zavřeného v autě, ani s otevřeným okénkem!! Pozor i na rozpálené chodníky. Venčení vašich miláčků by v tropických dnech mělo směřovat k brzkým ranním či pozdějším večerním hodinám.

Psi se ochlazují hlavně přes vyplazený jazyk

Jaká je fyziologická teplota u zvířat?

Mnoho lidí se u veterináře vyděsí, když doktor jejich mazlíčkovi naměří teplotu okolo 39°C. Většina majitelů si myslí, že jejich pes má horečku. Není tomu tak, ba naopak – 39°C je fyziologická teplota u psa i kočky. Mírně zvýšená teplota jde „ruku v ruce“ se stresovými situacemi. U koček je vlivem stresu zvýšená i hodnota cukru v krvi – tzv. stresová hyperglykémie.

• Pes: 38-39,2°C.
• Kočka: 38-39,5°C.
• Morčata: 37,5-39,5°C.
• Králík: 38,5-39,5°C. Králíci velmi těžce snášejí okolní teploty nad 28°C! Stavy přehřátí u nich nastupují též velmi rychle.

Příznaky přehřátého organismu u zvířat

• Zrychlený dech i tep.
• Nervozita.
• Překrvené sliznice, které se barví do rudých odstínů.
• Suché sliznice a čenich.
• Někdy tmavý až fialový jazyk.
• Neochota k pohybu.
• Tělesná teplota přes 40°C.
• Apatie - zde již jde o ohrožení života!

Mechanismus ochlazování těla

Určitě se ptáte, jak můžete poskytnout první pomoct? Každého ihned napadne rychle zvíře zchladit, dávejte však pozor a nikdy zvířeti nechlaďte prudce celého tělo – mohlo by dojít ke kolapsu kardiovaskulárního systému. Při rychlém ochlazení se reflexně stáhnou cévy (dochází k vasokonstrikci), a tím dojde k „zakonzervování“ tepla v organismu, což je v tomto stavu absolutně kontraproduktivní – potřebujeme teplo dostat z organismu, ne ho v něm uchovat! Navíc kožní receptory zaznamenají náhlý pokles teploty a mohou reagovat jako při podchlazení organismu – zvíře se začne třást – a opět se vyrábí teplo v domnění, že dochází k podchlazení.

Vysoké letní teploty jsou náročné pro každý organismus

První pomoc pro přehřáté a dehydratované zvíře

Buďte vždy pohotoví, ale i rozvážní. Chlazení provádějte pomalu a postupně. Nejdříve ze všeho je dobré zvíře přesunout do stínu, podat vodu v menším množství a postupně začínat zachlazovat packy a vnitřní stranu stehen ve studené vodě. Je nutné zamezit přehřátí mozku, proto můžete položit studený ručník do oblasti týlu. Po lehčí stabilizaci je vhodné zvíře převézt k veterináři, který zkontroluje jeho zdravotní stav nebo minimálně se s ním spojit telefonicky a konzultovat případ.

Doporučení a prevence

Prevence před přehřátím organismu nepředstavuje nic jednoduššího, než že se budete se svým chlupatým mazlíčkem vyhýbat přehřátým místům (auta, transporty, výstavy, závody), venčit brzy ráno nebo pozdě večer a dále doplňovat pitný režim (i během procházky), na který nesmí zapomínat ani sami majitelé.

U zvířat, která mají srdeční onemocnění by měli páníčci konzultovat předepsané léky a dodržovat pravidelné preventivní kontroly, kde se medikace léků upravuje i před letními měsíci.

Pozor si dávejte i na asfaltové chodníky, které mohou být rozpálené až na 50°C!

Skvělým pomocníkem v domácnosti mohou být chladící podložky nebo bazénky. Na trhu se již vyskytují i další chladící chovatelské pomůcky – mezi některé patří obojky, šátky a vesty nebo hračky (chladící míčky)

Pozor na vystavění jakémukoliv slunečnímu záření bezsrstých plemen – konzultujte s veterinářem pořízení opalovacího krému pro psy, protože kůže je velmi náchylná ke spálení!

Zajímavost: Víte, že se malá plemena psů ochlazují rychleji než velká?

Pomůcky pro udržení těla ve správné teplotě

Kategorie rizikových pacientů

• Kardiaci – horko vede k dilataci (rozšíření cév), což představuje větší zátěž pro kardiovaskulární systém, který je už tak hodně namáhaný. V případě zhoršení stavu vašeho zvířete neprodleně kontaktujte veterináře, aby upravil medikaci léků, které pejsek užívá! Snažte se co nejvíce zamezit rizikovému přehřátí. Omezte procházky a větší fyzickou zátěž, kterou může představovat i samotná chůze do schodů či cesta autem.
• Obézní zvířata mají ztížený odvod tepla z organismu díky tukové tkáni, která izoluje i v momentě, kdy to úplně nepotřebujeme. Pozor na to! Obézní zvířata mohou kolabovat při zvýšené zátěži již při okolních teplotách mezi 20-25°C.
• Mláďata, která ještě nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci. Pozor u čerstvě narozených mláďat, která se snažíme udržovat v teple třeba i na výhřevných podložkách. Je nezbytné jim neustále kontrolovat tělesnou teplotu.
• Brachycefalická plemena, která mají díky zkrácenému čumáčku obecně zhoršený přívod kyslíku. Již okolní teploty okolo 23-25°C tak pro ně představují značné riziko.
• EIC – syndrom zátěží vyvolaného kolapsu u zlatých retrívrů je onemocnění charakterizované ztrátou koordinace pohybu, celkovou slabostí. Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění, které je ještě v procesu zkoumání. Je však známo, že tento stav nastává bezprostředně po zátěži i u mladých a zdravých jedinců mezi pátým měsícem života až třemi lety.

Léto a jeho rizika v našich článcích

• Uštknutí hadem – jaká je první pomoc?
• Alergie. Mají je i zvířata? ANO!
• Bodnutí hmyzem – jaká je první pomoc?
• Antiektoparazitika pro kočičí miláčky
• Antiektoparazitika pro psy