Hantaviróza: Nebezpečná zoonóza

Zveřejněno před 19 dny v kanálu náš blog

Virové onemocnění přenášené hlodavci - to je hantaviróza. Jedná se o nebezpečnou zoonózu, kterou ovšem málokdo zná. Není to běžné onemocnění, ale je velmi nebezpečné, a to zejména pro lidi. Hantavirózu nesmíme podceňovat už zejména proto, že se vyskytuje i na území České republiky. Hantavirózou se mohou nakazit i psi. V článku si prozradíme, zda je pro hantaviróza pro psy nebezpečná.

Tento zvláštní název pro virové onemocnění přenášené hlodavci znají jen odborníci.

Onemocnění není běžné, ale bohužel je velmi nebezpečné, a to především pro lidi.

POZOR! Jedná se o zoonózu, kterou nesmíme podceňovat. Vyskytuje se totiž i na území České republiky (zejména na Moravě). Výskyt byl v minulosti ovšem nahlášen i v okolí Prahy.

Ptáte se, jestli se hantavirózou mohou nakazit i čtyřnozí parťáci? Pojďme se na to podívat...

Hantaviry: Hrozba nebo zbytečná panika?

Panika je rozhodně na místě! Tyto viry způsobují u člověka dost závažné krvácivé onemocnění provázené vysokými horečkami a poškozením ledvin.

Přenos zajišťují zejména hlodavci, a to prostřednictvím svých výkalů, které jsou infikované. Mimo trus se hantaviry objevují i v moči a slinách infikovaných hlodavců.

Infikované sekrety jsou prenášeny do vnějšího prostředí a mohou se z nich nakazit další zvířata. Hantaviróza se tedy týká i psů a koček, od kterých se ovšem nemůžete nenakazit.

Člověk se nakazí vdechnutí aerosolu, ve kterém se nacházejí infikované částice (tzn. agens = aktivní příčina nebo-li původce nákazy).

Přenos mezi lidmi však nebyl nijak detailně prokázán. Má se tedy za to, že se virus nemnoží, ale pouze v prostředí přetrvává.

Historie hantavirů

Hantaviry jsou poměrně starou skupinou virů. Skupina byla pojmenována podle korejské řeky Hantaan.

V období korejské války (1951 – 1953) postihlo v okolí řeky Hantaan více než 1000 vojáků horečnaté onemocnění provázené selháním ledvin. Původce onemocnění vojáků dlouho nebyl znám.

Poprvé byl totiž virus prokázán až o zhruba čtvrt století později (v roce 1978) u myšice temnopásé, což je menší myšovitý hlodavec (o něco málo větší než myš domácí). 

Kdo je rezervoár nákazy hantavirem?

Rezervoárem je chápán živý nebo neživý organismus, ze kterého je nákaza šířena dál.

V Evropě a Asii jsou nejčastějšími přenašeči hantaviru myšice (Apodemus), norníci (Clethrionomys), hraboši (Microtus) a potkani (Rattus).

V Americe se pak přidávají i různé rody křečků.

Jaké riziko představují hantaviry pro psy?

Pes se sice nakazí od hlodavce infikovanými výkaly, kontaminovanou vodou či krmivem, ale na člověka nemůže onemocnění přenést. Psi však nevykazují známky onemocnění, nemají žádné příznaky. Pes však může infikovaného hlodavce přinést domů, čímž zvýší riziko expozice člověka.

Pokud se však domníváte, že po kontaktu v zamořeném prostředí nebo přímo s hlodavci pes vykazuje příznaky onemocnění (horečka, průjem, nechutenství, …), dostavte se na veterinární kliniku, může se totiž jednat o závažnou leptospirózu.

Jaké riziko představují hantaviry pro lidi?

Rizikovou skupinou lidí bývají ti, kteří „žijí“ v přímém volném kontaktu s hlodavci.

Upozorňujeme ovšem na to, že se nemusí jednat jen o špatné sociální podmínky, protože typickým rizikem jsou např. budovy k rekreaci (chaty, sruby), přístupné seníky a stodoly, sklepy, garáže nebo půdní prostory.

Rizikovým prostředím je tedy takové prostředí, kde se člověk může nakazit vdechnutím aerosolu s virovými částicemi. Děje se tak např. při běžném úklidu (zametání atd.) nebo během dětských her ("schovka" atd.). Velké riziko nákazy vyvstává také při povodních.

Co se týče povolání, nejblíže jsou riziku nákazy vystaveni pracovníci v zemědělství, v lesnictví (myslivci), ale také veterináři, vojáci a terénní biologové.

Co způsobují hantaviry u lidí?

Hantaviry způsobují hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS) a hantavirový plicní syndrom (HPS).

Hemoragidní horečka se vyskytuje zejména v Evropě a Asii. Způsobuje krvácivé horečnaté stavy spojené se selháním ledvin ako tomu bylo u vojáků během korejské války.

Hantavirový plicní syndrom se vyskytuje převážně v Americe a postihuje plicní tkáň.

Příznaky hantavirózy u lidí

Inkubační doba hantavirové nákazy obecně činí většinou 2 – 6 týdnů.

Až po uplynutí této doby se objevují nespecifické příznaky podobné chřipce a střevní chřipce. Jsou jimi např.:

• Horečky (až 40°C),
• únava,
• nechutenství,
• svalová slabost,
• bolesti hlavy či zad,
• nevolnosti,
• zvracení,
• průjem.

Dalšími příznaky, které jsou ovšem méně časté, jsou:

• poruchy vidění,
• nízký tlak a
• snížený počet krevních destiček v krevním obrazu.

V důsledku neobvykle nízkého počtu krevních destiček dochází ke krvácivým stavům jako je krvácení do kůže nebo spojivek. Někdy je napaden i centrální nervový systém.

Tento velmi vážný stav může skončit fatálně šokem, těžkým metabolickým syndromem, selháním ledvin nebo celkovým selháním ("multiorgánové" selhání) nebo dokonce až smrtí.

Prevence a léčba hantavirózy u lidí

Dosud neexistuje účinná cílená terapie ani vakcinace.

Léčba je tedy pouze symptomatická ve formě infuzí nebo hemodialýzy, což je očišťování krve (metoda založená na principu "umělé" ledviny).

A v neposlední řada je potřeba dbát na prevenci sekundárních bakteriálních infekcí - tzn. podpora imunitního systému, dodržování hygieny a včasná léčba nemoci.